Ukrajinský básník Otto von F. se jednoho sychravého podzimního dopoledne roku 1991 probudí s šílenou kocovinou v nejvyšším patře ubytovacího zařízení moskevského institutu – dočasného domova všesvazového výkvětu literatury. Vyprošťováky volají, a tak začne jeho fantasmagorická pouť hlavním městem rozpadajícího se impéria. Z výšin své „slonovinové věže“ sestoupí do nechvalně proslulé pivnice na Fonvizinově, dá si horkou lázeň v bytě své ruské milenky – lovkyně hadů, stane se svědkem teroristického útoku a v obchodním domě Dětský svět najde bránu do podsvětí.
Motá se sovětskou metropolí plnou generálů, tajemníků, cizinců, patriotů, opilců i senzibilů a přitom všem ještě stačí psát dopisy Jeho Přeukrajinskosti Olelkovi Druhému (Dolgorukému-Rurikovci), fiktivnímu následníkovi trůnu Kyjevské Rusi, za jejíž nadvlády nad východní Evropou najdeme vůbec první zmínku o nějaké Moskvě. Otto von F. je podrobován zkouškám a pokušením, kterým se brání a vysmívá, kterým odolává i podléhá. Otto von F., ukrajinský básník, hraje o vlastní duši.
Překlad: Miroslav Tomek, Alexej Sevruk
Režie, dramatizace, scéna: Dušan David Pařízek
Dramaturgie: Ondřej Novotný
Dramaturgická spolupráce: Ralf Fiedler
Hudba: Peter Fasching
Kostýmy: Kamila Polívková
Plakát: Terezie Chlíbcová
Foto: Patrik Borecký
Asistent režie: Jan Doležel
Asistentka scény a kostýmů: Magdaléna Vrábová
Hrají: Gabriela Míčová, Stanislav Majer, Václav Marhold, Martin Pechlát
Více: ZDE
Foto: Patrik Borecký
Podpořili: MHMP, MKČR